Ateliér Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně je intermediální ateliér. Je exkluzivním pracovištěm, které se zabývá reflexí a prezentací lidského těla, tedy i vašeho těla ve výtvarném umění. Zaměřujeme se na jednotlivce, na dvojice, na společenství. Vnímáme formu těla, kostru, anatomii, tvarosloví. Tělo je pro nás estetickým objektem, je krásné, i když je postižené. Je normální, i když je queer. Je velmi obyčejné, ale vyjadřujeme skrze něj transcendentální myšlenky. V těle se realizuje náboženství i politika. Jednotlivé rysy těla, gender, rasa, věk jsou často determinanty rozdělující společnost. Tělo otevírá hranici mezi uměním a vědami, inspirujeme se humanitními studiemi, psychologií, gender studies, pedagogikou, mediálními, postkoloniálními a environmentálními studiemi. společenskými vědami. Roli tělového designéra ve společnosti chápeme jako roli naslouchajícího, analytika, navigátora, tvůrce, spolupracovníka a aktivisty. Tělový design se řadí do stejné kategorie uměleckých aktivit jako sociální umění, komunitní umění, public art, social sculpture, guerillový urbanismus, sociální aktivismus.
Nikola Schöblová, Alma Sedláková, Ruslana Velychko, Valentýna Vránová, Anna Tichá, Alexandra Kopúnková, Darya Rasokhina, Honza Mikulica, Mia Juřeníková, Sára Hold, Kateřina Šillerová, Erika Bezarova, Josef Kovář, Josef Mach, Eva Gatialová, Denie Kony, Nela Bělíková, Natália Bobáková, Kristýna Coufalová, Petra Daneková, Natália Drevenáková, Lukáš Essender, Matej Grznár, Sabina Chrastilová, Lenka Klodová, Erika Kloudová, Karolina Raimund, Vendula Kolářová, Zuzana Krausová, Kateřina Molišová, Kača Olivová, Kristína Reisová, Barbora Smékalová, Izabela Švantnerová, Karolína Tomanová, Adéla Venturová, Michaela Werunská, Sara Wollasch, Marie Zandálková, Katarína Nagyová, Polina Masevnina, Zuzana Kleinerová, Tereza Sirůčková, Nela Richterová, Nina Mikušková, Markéta Polcarová, Michal Durda, Matyáš Dynka, Adéla Kočičková, Kamila Kouřilová, Adam Michálek, David Buriánek, Karolína Auzká, Erika Mrtvá
Body design encompasses a wide range of intermedia applied arts. The use of art is understood as its ability to be used for another purpose, beyond the bounds of institutionalized art. The most natural area of ​​activity is for body art design in public space and art projects with social themes. Body design belongs to the same category of artistic activities as social art, community art, public art, social sculpture, guerrilla urbanism, social activism. The body design takes the human body as the basis of its projects, which is the basic form of our being in the world. We can focus on the individual body, on the interaction between multiple bodies, on the coexistence of many human bodies ... and the spectrum of themes for artistic grasping spreads from formal, aesthetic, conceptual, social to ethical, religious and political. In teaching body design, we strive to follow the procedure from the body's own microcosm to the social body's macrocosm. The Body Design is characterized by a borderline between art and the humanities. For his work he draws inspiration from the fields of humanities, psychology, gender studies, media studies, postcolonial studies, environmental disciplines, special education. The ideal method is a hybrid mode of work that combines the freedom of artistic means with exact data and practices inspired by "soft" social sciences. Creation in line with Body Design is a combination of artistic, intuitive, conceptual and social sensitivity. The role of body designer and body designer in society is seen as the role of a listening, analyst, navigator, creator, collaborator and activist.
Tělový design je žena, muž, trans a queer. Kostra, orgány a organismus. Smysly: sluch, čich, hmat a sluch. Zrození, porod, mateřství, otcovství, mládí, stáří i smrt. Zdravé tělo, normální tělo, nemocné tělo, postižení. Čistota, hygiena i špína. Medicína, léčitelství, magie. Práce a relax. Péče a zneužití. Tělo nahé a oblečené. Móda jako ochrana, estetika i jako politické gesto. Tělo v soukromí, v domácnosti, v rodině, i tělo opuštěné. Tělo vystavené, na veřejnosti. Tělo na slavnosti i na demonstraci. Vzpomínky, jizvy, historie. Tělo ve fotografii, instalaci, soše, performanci, akci, malbě, konceptu, slově, audiu, ve veřejném prostoru a na sociálních sítích.

Honza Mikulica

Enter_VOID

Enter_VOID je umělecké dílo zaměřené na propojení západní a východní kultury prostřednictvím jejich charakteristických symbolů a hodnot. Na jedné straně pracuje s technologickým dědictvím západu, reprezentovaným ikonickým počítačem iMac G3 a jazykem HTML, který stál u zrodu rané internetové kultury. Na straně druhé čerpá z tradice východní filozofie, konkrétně z nauky Raja jógy, jejímž ústředním tématem je disciplína mysli, koncentrace a meditace.

Autor prostřednictvím tohoto díla vzdává hold webové kultuře a estetice přelomu tisíciletí, známé jako estetika 2000s. V rámci netartového přístupu využívá digitální médium k reinterpretaci starobylého duchovního učení a nabízí jeho současnou podobu. Tradiční poznatky a principy Raja jógy tak nejsou předávány skrze knihy či osobní výuku, ale prostřednictvím zastaralého technologického rozhraní, které samo o sobě nese historickou a kulturní stopu své doby.

Zvolený hardware však není pouze nostalgickou rekvizitou. iMac G3, uvedený na trh před téměř třemi desetiletími, dnes působí pomalu, omezeně a technicky nevyhovujícím dojmem. Právě tato zastaralost se stává důležitou součástí významové roviny díla. Návštěvník je konfrontován s technologickým tempem minulosti a nucen opustit očekávání okamžité odezvy, která charakterizují současnou digitální zkušenost. Čekání, soustředění a trpělivost se zde proměňují v aktivní součást interakce.

Dílo tak vytváří paradoxní situaci, v níž technologický objekt neurychluje činnost, ale naopak ji zpomaluje. Tím diváka nenápadně vtahuje do hry „meditace a koncentrace“, která rezonuje s principy Raja jógy. Pro současného uživatele může být tento požadavek nepohodlný či dokonce nepřijatelný. Jsme zvyklí, že se technologie přizpůsobují našim potřebám a zrychlují naše jednání; Enter_VOID však obrací tento vztah naruby. Divák je postaven do situace, kdy se musí přizpůsobit stroji i filozofii, kterou zprostředkovává.

Pouze ti, kteří jsou ochotni přijmout omezení média a věnovat dílu svůj čas a pozornost, se mohou plně zapojit do jeho procesu. Enter_VOID tak není pouze prezentací obsahu, ale také experimentem s lidskou pozorností v době digitálního přetížení. Prostřednictvím spojení zastaralé technologie a starobylé duchovní tradice otevírá otázky vztahu mezi rychlostí, vědomím, technologickým pokrokem a schopností člověka soustředit se v současném světě.

☞ Enter_VOID ☜ Foto: archiv autora


UntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitled