Sára Hold
HARDCORE TO THE BONE
Výstava – Slzy, které svět nevidí
Ve svém díle se zaměřuji nikoli na finanční či právní otázky, ale na hluboce osobní, tělesný rozměr stáří a bezmoci, která jej často doprovází. Minulý prosinec jsem utrpěla vážný úraz kolene – frakturu hlavičky fibuly, což zásadně ovlivnilo můj život. Půl roku jsem nebyla schopna chodit, potřebovala jsem intenzivní pomoc, sílu a rehabilitaci, abych se vůbec dokázala vrátit k běžnému životu. Tento náročný proces mi dal nahlédnout do každodenní reality seniorů – jak se může cítit člověk, jehož tělo ho začíná omezovat, jak náročné se mohou stát zdánlivě jednoduché až triviální úkony. Abych svou osobní cestu završila, provedla jsem simulovanou operaci kolene z prasete – zvířete nám geneticky i fyziologicky blízkého. Vnímám rovinu podobnosti člověka s prasetem, a to nejen na úrovni genetické a vizuální, ale rovněž co se týče struktury kůže a orgánů, ale také v určitých aspektech chování. Tato improvizovaná operace mi umožnila znovu prožít svůj vlastní zákrok, tentokrát z perspektivy tvůrce i subjektu. Implantáty v mém těle se mi nyní jeví jako jakási trvalá modifikace, cizí elementy, které se staly nedílnou součástí mé existence. Připomínají mi křehkost lidského bytí a přijímání nevyhnutelných změn, bez kterých bychom nedokázali pokračovat.