Ateliér Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně je intermediální ateliér. Je exkluzivním pracovištěm, které se zabývá reflexí a prezentací lidského těla, tedy i vašeho těla ve výtvarném umění. Zaměřujeme se na jednotlivce, na dvojice, na společenství. Vnímáme formu těla, kostru, anatomii, tvarosloví. Tělo je pro nás estetickým objektem, je krásné, i když je handicapované. Je normální, i když je queer. Je velmi obyčejné, ale vyjadřujeme skrze něj transcendentální myšlenky. V těle se realizuje náboženství i politika. Jednotlivé rysy těla, gender, rasa, věk jsou často determinanty rozdělující společnost. Tělo otevírá hranici mezi uměním a vědami, inspirujeme se humanitními studiemi, psychologií, gender studies, pedagogikou, mediálními, postkoloniálními a environmentálními studiemi. společenskými vědami. Roli tělového designéra ve společnosti chápeme jako roli naslouchajícího, analytika, navigátora, tvůrce, spolupracovníka a aktivisty. Tělový design se řadí do stejné kategorie uměleckých aktivit jako sociální umění, komunitní umění, public art, social sculpture, guerillový urbanismus, sociální aktivismus.
Alexandra Kopúnková, Darya Rasokhina, Jan Mikulica, Mia Juřeníková, Kristina Štrachová, Sára Hold, Kateřina Šillerová, Erika Bezarova, Josef Kovář, Josef Mach, Eva Gatialová, Denie Kony, Nela Bělíková, Natália Bobáková, Kristýna Coufalová, Petra Daneková, Natália Drevenáková, Lukáš Essender, Matej Grznár, Sabina Chrastilová, Lenka Klodová, Erika Kloudová, Karolína Kohoutková, Vendula Kolářová, Zuzana Krausová, Kateřina Molišová, Kača Olivová, Kristína Reisová, Barbora Smékalová, Izabela Švantnerová, Karolína Tomanová, Adéla Venturová, Michaela Werunská, Sara Wollasch, Marie Zandálková, Katarína Nagyová, Polina Masevnina, Zuzana Kleinerová, Tereza Sirůčková, Nela Richterová, Nina Mikušková, Markéta Polcarová
Body design encompasses a wide range of intermedia applied arts. The use of art is understood as its ability to be used for another purpose, beyond the bounds of institutionalized art. The most natural area of ​​activity is for body art design in public space and art projects with social themes. Body design belongs to the same category of artistic activities as social art, community art, public art, social sculpture, guerrilla urbanism, social activism. The body design takes the human body as the basis of its projects, which is the basic form of our being in the world. We can focus on the individual body, on the interaction between multiple bodies, on the coexistence of many human bodies ... and the spectrum of themes for artistic grasping spreads from formal, aesthetic, conceptual, social to ethical, religious and political. In teaching body design, we strive to follow the procedure from the body's own microcosm to the social body's macrocosm. The Body Design is characterized by a borderline between art and the humanities. For his work he draws inspiration from the fields of humanities, psychology, gender studies, media studies, postcolonial studies, environmental disciplines, special education. The ideal method is a hybrid mode of work that combines the freedom of artistic means with exact data and practices inspired by "soft" social sciences. Creation in line with Body Design is a combination of artistic, intuitive, conceptual and social sensitivity. The role of body designer and body designer in society is seen as the role of a listening, analyst, navigator, creator, collaborator and activist.
Tělový design je žena, muž, trans a queer. Kostra, orgány a organismus. Smysly: sluch, čich, hmat a sluch. Zrození, porod, mateřství, otcovství, mládí, stáří i smrt. Zdravé tělo, normální tělo, nemocné tělo, handicap. Čistota, hygiena i špína. Medicína, léčitelství, magie. Práce a relax. Péče a zneužití. Tělo nahé a oblečené. Móda jako ochrana, estetika i jako politické gesto. Tělo v soukromí, v domácnosti, v rodině, i tělo opuštěné. Tělo vystavené, na veřejnosti. Tělo na slavnosti i na demonstraci. Vzpomínky, jizvy, historie. Tělo ve fotografii, instalaci, soše, performanci, akci, malbě, konceptu, slově, audiu, ve veřejném prostoru a na sociálních sítích.

Jan Mikulica

My little abortion

Klauzulí práce, instalace, 2022

V klauzurní práci jsem se rozhodl zabývat tématem interrupcí, které jsou velmi řešeny v Polsku, Slovensku, Maďarsku, Americe a dalších zemí. První ideu zabývat se tímto tématem jsem dostal na protestu v Praze před Slovenskou ambasádou, kde padla myšlenka toho, že i když u nás nejsou interrupce zakázaný, tak je stále možné, že i podobná situace zde může také nastat. Dále jsme v průběhu semestru zpracovávali téma čarodějnictví a zde jsem objevil spojitost mezi tím jak byli utlačovány kdysi a jak jsou utlačovány dnes, tím že se jím snaží odebrat práva na interrupce. Klauzurní práce má upozornit na daný problém. Proto jsem vytvořil sérii sošek. Dané sošky jsou tvořeny z hlíny a sádry. Jako základ vždy byla použita součást z těla hračky miminka, která byla spojena s hlínou nebo sádrou. Ze začátku jsem tvořil za pomoci hlíny, později jsem začal také využívat sádru u které jsem objevil nový způsob využití. Jelikož jsem sádru většinou naléval do objektů, aby vznikl nějaký tvar byl proto výsledek kolikrát velmi překvapivý na rozdíl od hlíny, kde jsem celé torzo tvořil sám, tak jak jsem si představoval. Ale takový osobní průlom, pro mě přišel ve chvíli, kdy jsem tvořil sochu, kde jsem celé tělo miminka zalil v sádře a poté jsem vykutával za pomocí dláta. Tahle socha byla velmi vyčerpávající a časově náročná. Byl to takový jakýsi porod, a i lidé v mém okolí tuhle sochu začali připodobňovat porodu, a proto jsem se rozhodl, že sochu nazvu nedokončený porod. Sochy jsou vystaveny v ohrádce, která zpodobňuje dětský koutek. Ohrádka je vytvořena sítí, na níž jsou pověšeny novinové články, které souvisí s kauzami a událostmi spojené s interrupcemi.


UntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitled