Ateliér Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně je intermediální ateliér. Je exkluzivním pracovištěm, které se zabývá reflexí a prezentací lidského těla, tedy i vašeho těla ve výtvarném umění. Zaměřujeme se na jednotlivce, na dvojice, na společenství. Vnímáme formu těla, kostru, anatomii, tvarosloví. Tělo je pro nás estetickým objektem, je krásné, i když je handicapované. Je normální, i když je queer. Je velmi obyčejné, ale vyjadřujeme skrze něj transcendentální myšlenky. V těle se realizuje náboženství i politika. Jednotlivé rysy těla, gender, rasa, věk jsou často determinanty rozdělující společnost. Tělo otevírá hranici mezi uměním a vědami, inspirujeme se humanitními studiemi, psychologií, gender studies, pedagogikou, mediálními, postkoloniálními a environmentálními studiemi. společenskými vědami. Roli tělového designéra ve společnosti chápeme jako roli naslouchajícího, analytika, navigátora, tvůrce, spolupracovníka a aktivisty. Tělový design se řadí do stejné kategorie uměleckých aktivit jako sociální umění, komunitní umění, public art, social sculpture, guerillový urbanismus, sociální aktivismus.
Alexandra Kopúnková, Darya Rasokhina, Jan Mikulica, Mia Juřeníková, Kristina Štrachová, Sára Hold, Kateřina Šillerová, Erika Bezarova, Josef Kovář, Josef Mach, Eva Gatialová, Denie Kony, Nela Bělíková, Natália Bobáková, Kristýna Coufalová, Petra Daneková, Natália Drevenáková, Lukáš Essender, Matej Grznár, Sabina Chrastilová, Lenka Klodová, Erika Kloudová, Karolína Kohoutková, Vendula Kolářová, Zuzana Krausová, Kateřina Molišová, Kača Olivová, Kristína Reisová, Barbora Smékalová, Izabela Švantnerová, Karolína Tomanová, Adéla Venturová, Michaela Werunská, Sara Wollasch, Marie Zandálková, Katarína Nagyová, Polina Masevnina, Zuzana Kleinerová, Tereza Sirůčková, Nela Richterová, Nina Mikušková, Markéta Polcarová
Body design encompasses a wide range of intermedia applied arts. The use of art is understood as its ability to be used for another purpose, beyond the bounds of institutionalized art. The most natural area of ​​activity is for body art design in public space and art projects with social themes. Body design belongs to the same category of artistic activities as social art, community art, public art, social sculpture, guerrilla urbanism, social activism. The body design takes the human body as the basis of its projects, which is the basic form of our being in the world. We can focus on the individual body, on the interaction between multiple bodies, on the coexistence of many human bodies ... and the spectrum of themes for artistic grasping spreads from formal, aesthetic, conceptual, social to ethical, religious and political. In teaching body design, we strive to follow the procedure from the body's own microcosm to the social body's macrocosm. The Body Design is characterized by a borderline between art and the humanities. For his work he draws inspiration from the fields of humanities, psychology, gender studies, media studies, postcolonial studies, environmental disciplines, special education. The ideal method is a hybrid mode of work that combines the freedom of artistic means with exact data and practices inspired by "soft" social sciences. Creation in line with Body Design is a combination of artistic, intuitive, conceptual and social sensitivity. The role of body designer and body designer in society is seen as the role of a listening, analyst, navigator, creator, collaborator and activist.
Tělový design je žena, muž, trans a queer. Kostra, orgány a organismus. Smysly: sluch, čich, hmat a sluch. Zrození, porod, mateřství, o tcovství, mládí, stáří i smrt. Zdravé tělo, normální tělo, nemocné tělo, handicap. Čistota, hygiena i špína. Medicína, léčitelství, magie. Práce a relax. Péče a zneužití. Tělo nahé a oblečené. Móda jako ochrana, estetika i jako politické gesto. Tělo v soukromí, v domácnosti, v rodině, i tělo opuštěné. Tělo vystavené, na veřejnosti. Tělo na slavnosti i na demonstraci. Vzpomínky, jizvy, historie. Tělo ve fotografii, instalaci, soše, performanci, akci, malbě, konceptu, slově, audiu, ve veřejném prostoru a na sociálních sítích.

NEWkus

Performance Covid Edition 21.10.2020

BRNO,2020

Současná situace ohledně koronaviru, absolutní odloučení od školních a institucionálních prostor i komunikace s vnějším světem, směřování k postupné degradaci kulturního života, uzavření. Tyto faktory nás stmelily jakožto studenty umění utvářející veřejný happening jako jeden z posledních možných projevů svobodných umění. Tělo se stává veřejným, ale samo nemá právo na jednotu. Jednota je kolektiv a kolektiv jsme my. Stáváme se útvarem, který sleduje své okolí a zároveň je sledován, velkým okem fungujícím směrem dovnitř i ven. Protože současná situace silně připomíná středověké období moru (i dalších epidemií ve světové historii) (historie se opakuje), rozhodli jsme se stát na chvíli vojskem, jednajícím, samozřejmě, v zájmu lidu a s pokorou k vládnoucí minoritě (dodržujeme restrikce). Nemyslíme, že jisté omezení našich práv a svobod není v tuto chvíli na místě, nechceme polemizovat s restrikcemi, pouze poukazujeme na míru moci, kterou by za jiných okolností v současnosti nemohl nikdo nabýt. Stáváme se poslušným estetickým vojskem pochodujícím prázdnými ulicemi, jak se tomu dělo i za těžkých období moru, dnes jsme však hygienicky sterilní a netoužíme po ničem jiném, než po kontaktu a komunikaci se sebou vzájemně a s okolním světem. Nápad na happening vznikl na základě Foucaultova textu Panoptismus z knihy Dohlížet a trestat, kdy autor hovoří mimo jiné o způsobu aplikace moci za dob moru. Tehdy měli možnost vycházet z domu pouze a právě vojsko, dále pak správci území, a tzv. krkavci – vyloučení sběrači mrtvol. Každý občan mimo zmíněné skupiny musel zůstat zabedněn ve vlastním příbytku pod trestem smrti, byl sledován, kontrolován. Závěrem Foucault hovoří o tom, že mocná minorita s právy spravovat, dohlížet a trestat se během těchto obtížných období doslova opila mocí a jejím jediným vroucím přáním se pak stalo, aby epidemie už nikdy neskončila, skončí-li, pak aby co nejdříve zasáhla její poddané nová. My můžeme pouze doufat, že osobnosti naší současné politické scény se tomuto opití vyhnou. Že včas své svobody a práva získáme zpět bez nutnosti o ně bojovat. Že budeme moci včas znovu studovat, tvořit, komunikovat a bavit se bez omezení, aniž by nám cokoliv hrozilo. W/Nela Maruskevicova, Barbora Smékalová, Aneta Chalabalova, Helena Ticháčková, Petra Mrňová, Přemysla Procházka, Sara Wollasch, Tamara Conde Crhova, Hana Magdonova