Ateliér Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně je intermediální ateliér. Je exkluzivním pracovištěm, které se zabývá reflexí a prezentací lidského těla, tedy i vašeho těla ve výtvarném umění. Zaměřujeme se na jednotlivce, na dvojice, na společenství. Vnímáme formu těla, kostru, anatomii, tvarosloví. Tělo je pro nás estetickým objektem, je krásné, i když je postižené. Je normální, i když je queer. Je velmi obyčejné, ale vyjadřujeme skrze něj transcendentální myšlenky. V těle se realizuje náboženství i politika. Jednotlivé rysy těla, gender, rasa, věk jsou často determinanty rozdělující společnost. Tělo otevírá hranici mezi uměním a vědami, inspirujeme se humanitními studiemi, psychologií, gender studies, pedagogikou, mediálními, postkoloniálními a environmentálními studiemi. společenskými vědami. Roli tělového designéra ve společnosti chápeme jako roli naslouchajícího, analytika, navigátora, tvůrce, spolupracovníka a aktivisty. Tělový design se řadí do stejné kategorie uměleckých aktivit jako sociální umění, komunitní umění, public art, social sculpture, guerillový urbanismus, sociální aktivismus.
Nikola Schöblová, Alma Sedláková, Ruslana Velychko, Valentýna Vránová, Anna Tichá, Alexandra Kopúnková, Darya Rasokhina, Honza Mikulica, Mia Juřeníková, Sára Hold, Kateřina Šillerová, Erika Bezarova, Josef Kovář, Josef Mach, Eva Gatialová, Denie Kony, Nela Bělíková, Natália Bobáková, Kristýna Coufalová, Petra Daneková, Natália Drevenáková, Lukáš Essender, Matej Grznár, Sabina Chrastilová, Lenka Klodová, Erika Kloudová, Karolina Raimund, Vendula Kolářová, Zuzana Krausová, Kateřina Molišová, Kača Olivová, Kristína Reisová, Barbora Smékalová, Izabela Švantnerová, Karolína Tomanová, Adéla Venturová, Michaela Werunská, Sara Wollasch, Marie Zandálková, Katarína Nagyová, Polina Masevnina, Zuzana Kleinerová, Tereza Sirůčková, Nela Richterová, Nina Mikušková, Markéta Polcarová, Michal Durda, Matyáš Dynka, Adéla Kočičková, Kamila Kouřilová, Adam Michálek, David Buriánek, Karolína Auzká, Erika Mrtvá
Body design encompasses a wide range of intermedia applied arts. The use of art is understood as its ability to be used for another purpose, beyond the bounds of institutionalized art. The most natural area of ​​activity is for body art design in public space and art projects with social themes. Body design belongs to the same category of artistic activities as social art, community art, public art, social sculpture, guerrilla urbanism, social activism. The body design takes the human body as the basis of its projects, which is the basic form of our being in the world. We can focus on the individual body, on the interaction between multiple bodies, on the coexistence of many human bodies ... and the spectrum of themes for artistic grasping spreads from formal, aesthetic, conceptual, social to ethical, religious and political. In teaching body design, we strive to follow the procedure from the body's own microcosm to the social body's macrocosm. The Body Design is characterized by a borderline between art and the humanities. For his work he draws inspiration from the fields of humanities, psychology, gender studies, media studies, postcolonial studies, environmental disciplines, special education. The ideal method is a hybrid mode of work that combines the freedom of artistic means with exact data and practices inspired by "soft" social sciences. Creation in line with Body Design is a combination of artistic, intuitive, conceptual and social sensitivity. The role of body designer and body designer in society is seen as the role of a listening, analyst, navigator, creator, collaborator and activist.
Tělový design je žena, muž, trans a queer. Kostra, orgány a organismus. Smysly: sluch, čich, hmat a sluch. Zrození, porod, mateřství, otcovství, mládí, stáří i smrt. Zdravé tělo, normální tělo, nemocné tělo, postižení. Čistota, hygiena i špína. Medicína, léčitelství, magie. Práce a relax. Péče a zneužití. Tělo nahé a oblečené. Móda jako ochrana, estetika i jako politické gesto. Tělo v soukromí, v domácnosti, v rodině, i tělo opuštěné. Tělo vystavené, na veřejnosti. Tělo na slavnosti i na demonstraci. Vzpomínky, jizvy, historie. Tělo ve fotografii, instalaci, soše, performanci, akci, malbě, konceptu, slově, audiu, ve veřejném prostoru a na sociálních sítích.

SPORT & JÁ

Bakalářská práce

Bakalářská práce se zaměřuje na témata sportu, potažmo pohybu, tělesnosti, transformace, bolesti a osobního záznamu v oblasti fyzických i mentálních posunů. Autor zkoumá svůj vlastní vývoj a subjektivní vnímání svého těla, průběh transformace tělesné hmoty a skrze sportovní výsledky hledá vhodné výstupy své práce, oslavující překonávání mentálních a fyzických překážek. Bakalářská práce je doprovázena autorským blogem, který mapuje restart cesty ke svému lepšímu JÁ. Jednotlivé výstupy tvořící celek práce se zaměřují na téma jógy a běhu, kdy zkoumají hmotu, záznam prožitků a zkušenosti. Autor stvrzuje své prožitky z jógy v materiální světě v podobě jógových sošek, pohyb během cvičení zaznamenává v karimatce a téma běhu a úsilí je zachyceno v instalaci.

Psaní blogu v průběhu cvičení 2025
Přesně jeden měsíc od závodu Vokolo Priglu, který jsem absolvoval a kterým jsem symbolicky započal práci na celém projektu, jsem 12. listopadu 2024 začal psát denní blog po vzoru Paula Coxe, ve kterém reflektuji svůj umělecký a sportovní život. Každodenní zápisy mi umožňují zaznamenat mé myšlenky ke sportu a umění, ve kterých hledám různé spojení. Zároveň blog slouží jako deník zaznamenaných cvičení, pokroků, nezdarů a procesu tvorby/cvičení. Dále jsou v blogu zaznamenány různé zážitky z výstav, práce na projektu, sportovní tipy…

V rámci ročního výzkumu jsem vytvořil hned několik playlistů věnujících se józe, cvičení, meditacím, tipům ke sportu, zahřívacím a dýchacím cvičením. To všechno je doplněno o osobní tipy k četbě souvisejícím se sportem a wellbeingem až přes dokumentární filmy a seriály. Konec psaní blogu je naplánován na 18. června, kdy je den obhajob a zároveň běžím 10kilometrový závod v rámci Olympijského dne v areálu Komec v Brně. Na tento běh se intenzivně připravuji, a právě těmito událostmi zakončím své roční psaní denních záznamů. Určitě s psaním blogu jen tak nepřestanu, jelikož mám v plánu absolvovat další závody a chci dále pracovat s tématem sportu v umění, proto tento zápis nebude poslední, ale nebude také vycházet každý den.

Jógové ásany
První části projektu jsou sošky symbolizující jógové pozice neboli asány. V rámci svých ročních sportovních aktivit jsem se vrátil k józe, která pro mě v minulosti byla velmi důležitou součástí života. Díky cvičení jógy jsem na sobě sledoval jisté změny v rámci své mobility a mentálního stavu. Jelikož jsem měl tříletou pauzu, bylo pro mě velmi těžké se vrátit ke cvičení, jelikož jsem cítil ztuhlost v těle a sníženou flexibilitu. V jistých balančních pozicích jsem dokonce měl problémy se svými kyčelními klouby, které mi neumožňovaly držet dané pozice delší dobu.

Proto jsem se rozhodl převést své vnitřní pocity z jógových asán, které jsem praktikoval v sošky. V těchto soškách projektuji svou představu sebe z pohledu zvenčí, přes subjektivní rozpoložení hmoty těla až po zkoumání stability a bolesti v rámci keramické hlíny. Proto jsem s hlínou pracoval jako s jednotným kusem, u kterého využívám svou jógovou praxi a postupným ohýbáním, prodlužováním a vyhlazováním modeluji jednotlivé asány. U různých typů asán se projevují různé ztvárnění pohybu a u jiných se zase přechází ve více meditační stav, kdy se z fyzické roviny přechází do mentální. Zároveň některé sošky jsou masitější a jiné pružnější, což symbolizuje rozpoložení energie a hmoty.

Důležitým kreativním prvkem bylo najít si rituál pro tvorbu, kdy jsem začal jóga flow, po které jsem vtěloval právě prožitý moment do sošek. Sošky jsou vypálené bez glazury či dalších estetických prvků, protože stejně jako při cvičení jógy v daném momentu zůstává samotná pozice.

Loučení
Dalším dílem projektu je loučení s karimatkou, která mě doprovázela dlouhou dobu při mé sportovní praxi, ale bohužel jsem se s ní musel rozloučit, neboť samotná karimatka mi přestala vyhovovat. Bylo pro mě ale důležité se s ní rozloučit, protože mi dlouho dobu sloužila a byla mi parťákem v náročných časech, kdy jsem bojoval sám se sebou v rámci cvičení a vždy jsem mohl v klidu spočinout v pozici dítěte na karimatce a odpočinout.

Proto jsem si pro poslední cvičení na karimatce nachystal jóga flow, pro niž jsem vybral pozice a uspořádal si pořadí pro plynulost. Performativně jsem s jógou vyrazil do lesa, kde jsem si rozprostřel karimatku na zem, přichystal si jednotlivé barvy pro ruce a nohy, kdy jsem si využil zelenou barvu pro levou a modrou pro pravou ruku a červenou pro levou a žlutou pro pravou nohu. A začal poslední společné cvičení, u něhož se při cvičení začali míchat barvy a vznikla barevná jógová symfonie.

V rámci tohoto cvičení jsem vyšel ze své komfortní zóny neboli domova přímo do lesa, kde se vyskytovali další lidé, a navíc jsem se musel adaptovat danému terénu a podmínkám, které mi nastavily barvy, jež prokluzovali. Cvičení trvalo 20 minut a bylo zakončeno finálním odpojením se od karimatky a smotáním.

Pot & Krev
Je dílo věnující se tématu běhu. Zachycené boty, ze kterých visí hadičky a z jedné teče červená tekutina symbolizující krev a v druhé průzračná tekutina symbolizující pot. V jednom momentu se tyto dvě tekutiny míchají a vzniká tím roztok dřiny, kterou zanechávám po každém svém běhu na uběhlé trati. Tekutiny spolu kapou do ploché destičky, ve které je vyobrazena běžecká trasa, kterou absolvuji nejčastěji a postupně se po kapkách plní, až se celá trasa zaplní a absolvuje. Trasa je vyrytá na destičce a postupně od startu teče napadané kapky až po cíl, kterým propadnou do spodního podstavce. Destička je položena na podstavci, který má tři stojné nožky, na niž se drží rovnováha a stabilita destičky. V tomto momentě se reflektuje mé postupné vzdělávání se o správném běhu, našlapování a držení těla pro lepší výkony. A nádoba podstavce se postupně naplňuje absolvovaným úsilím.

Foto: archiv autora


UntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitledUntitled